Komentář ke statistice finančních účtů

za 1. čtvrtletí 2024

Celková situace

Spolu s výsledky k 31. 3. 2024 jsou publikována revidovaná data za  čtvrté čtvrtletí 2023. Jedná se o pravidelnou revizi dat (tzv. benchmark revision), kterou provádí země Evropské unie každých pět let. Tato revize je koordinovaná Eurostatem a Evropskou centrální bankou. Zveřejnění je sladěno s revizí ročních národních účtů ČSÚ. Kompletní časová řada od roku 2014 bude publikována v říjnu t. r. spolu s revizí platební bilance a investiční pozice České republiky vůči zahraničí. 

Revize zohledňuje zejména aktualizaci datových podkladů, metodické opravy a zlepšení odhadů některých finančních instrumentů. Konkrétně se jedná o změny v přecenění státních dluhopisů (realokaci držby státních dluhopisů mezi sektory), zachycení závazků z repo operací ČNB v rámci řízení devizových rezerv, zahrnutí údajů o zahraničních provozovnách, revizi údajů za bytová družstva (změna doby životnosti obydlí a způsobu přecenění) a ostatní pohledávky / závazky a výsledky harmonizace statistik vládních institucí.

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice v 1. čtvrtletí 2024 vzrostla o 3,9 %. Vývoj finančních aktiv pozitivně ovlivnil především nárůst realizovaných transakcí o 1332,1 mld. Kč. Vlivem netransakčních změn v podobě přecenění a ostatních změn v objemu vzrostla hodnota finančních aktiv o dalších 621,9 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se podílely v různé míře všechny ekonomické sektory mimo sektor vládních institucí. Klíčové postavení měl sektor finančních institucí, jehož dynamiku ovlivňoval vývoj v segmentu obchodních bank. Druhý v pořadí, i když z hlediska objemu podstatně nižší přírůstek vykázal sektor nefinančních podniků. Následovaly sektory domácností a nerezidentů. Vývoj sektoru vládních institucí ovlivnil podstatný pokles finančních aktiv v subsektoru Ústřední vládní instituce. Také na straně závazků dominoval sektor finančních institucí s klíčovým postavením obchodních bank. Následovaly sektory nerezidentů a nefinančních podniků. Příspěvky sektorů vládních institucí a domácností k růstu závazků měly pouze marginální význam. 

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly aktuálně méně výrazné. Přestože podíl celkových vkladů mezičtvrtletně jen mírně klesl (-0,2 p. b.), pohyby v jejich struktuře se odrazily v nejmarkantnější změně podílů dílčích finančních instrumentů (převoditelné vklady -1,9 p. b., ostatní vklady 1,8 p. b.). Pozorované přesuny nicméně svým rozsahem nevybočují z úrovně dlouhodobě sledovaných mezičtvrtletních změn typických pro první čtvrtletí roku. Zvýšil se podíl krátkodobých  dluhových cenných papírů a obchodních úvěrů na celkových finančních aktivech a závazcích (0,4 p. b., resp. 0,3 p. b.). Oproti tomu se snížil podíl ostatních účastí (-0,4 p. b.). Z hlediska sektorové struktury se na aktivní straně finanční rozvahy zvýšil podíl finančních institucí a nefinančních podniků na úkor vládních institucí a domácností. Na závazcích se zvýšil podíl nerezidentů na úkor vládních institucí a nefinančních podniků.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Zlepšení čisté finanční pozice vykázal také sektor finančních institucí. Stejně jako v minulém čtvrtletí přitom klíčovou roli hrálo poměrně výrazné snížení záporných čistých finančních aktiv centrální banky. Čistá dlužnická pozice sektoru nefinančních podniků se nezměnila. Naopak sektor vládních institucí opětně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Výrazné oslabení čisté věřitelské pozice vykázal dále sektor nerezidentů. Mezičtvrtletní pokles čistých finančních aktiv patřil z dlouhodobého hlediska k jednomu z nejvyšších.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv a závazků se mezičtvrtletně zvýšila o 5,6 %, resp. 3,0 %. Čistá finanční pozice sektoru se nezměnila. Vývoj hodnoty záporných čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo saldo finančních transakcí, které takřka v plném rozsahu korigovalo záporné přecenění včetně ostatních změn. 

Růst finančních aktiv podporoval nárůst hodnoty nekotovaných akcií, za kterým stály jednak výrazné ostatní změny odrážející změny v zatřídění finančního instrumentu (přesun z ostatních účastí), jednak vysoké přecenění (nárůst vlastního jmění v účetní hodnotě). Významně vzrostla hodnota obchodních úvěrů poskytnutých do zahraničí a ostatních vkladů uložených u obchodních bank. Podstatný nárůst zaznamenaly také půjčky poskytnuté jak do zahraničí, tak v rámci sektoru. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles ostatních účastí (ostatní změna) a převoditelných vkladů. Stranu závazků ovlivnil růst půjček čerpaných od finančních institucí v menší míře také ze zahraničí a v rámci sektoru. Citelně vzrostla hodnota obchodních úvěrů čerpaných ze zahraničí. Vysoké kladné přecenění stálo za navýšením hodnoty nekotovaných akcií a ostatních účastí. Oproti tomu záporné tržní přecenění snížilo hodnotu kotovaných akcií.

Změny ve vývoji hodnoty dílčích finančních instrumentů se promítly do struktury finančních rozvahy. Na straně finančních aktiv se projevila zvláště změna v přesunu od převoditelných k ostatním vkladům a od ostatních účastí k nekotovaným akciím (do ± 1,5 p. b.). Na obou stranách finanční rozvahy se zvýšil podíl půjček. Na straně závazků na úkor poklesu podílu  akcií a ostatních účastí.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Objemově vyšší přírůstek finančních aktiv než závazků (5,4 %, resp. 4,5 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice. Snížení záporných čistých finančních aktiv (12,0 %) ovlivnilo výlučně kladné saldo finančních transakcí. Saldo přecenění a ostatních změn bylo mírně záporné.

Za růstem finančních aktiv stálo významné navýšení ostatních vkladů. Značný  transakční nárůst vykázaly i dluhové cenné papíry. Dále vrostla hodnota držených akcií, v případě kotovaných akcií vlivem jejich tržního přecenění, u nekotovaných akcií převažovaly ostatní změny. Pokračoval růst půjček. Růst finančních aktiv tlumil pokles hodnoty převoditelných vkladů uložených v zahraničí. Podstatný nárůst ostatních vkladů ovlivnil zásadním způsobem také stranu závazků. S výrazným odstupem následoval růst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů a vlivem přecenění také nekotovaných akcií. Pokles převoditelných vkladů částečně mírnil růst závazků.

Z pohledu subsektorů výrazné zlepšení čisté finanční pozice zaznamenala opět Centrální banka v důsledku vyššího růstu finančních aktiv před závazky. Stranu finančních aktiv pozitivně ovlivnil zejména transakční nárůst dluhových cenných papírů. Předstih tempa růstu finančních aktiv před závazky stál také za zlepšením finanční pozice subsektorů Ostatní finanční zprostředkovatelé, Fondy kolektivního investování a Penzijní fondy. Růst finančních aktiv doprovázený poklesem závazků vedl ke zlepšení čisté finanční pozice subsektoru Pomocné finanční instituce. Naopak mírné zhoršení finanční pozice vykázaly subsektory Instituce přijímající vklady kromě centrální banky a Pojišťovací instituce. Podstatně vyšší růst závazků ve srovnání s finančními aktivy vedl k výraznému zhoršení finanční pozice subsektoru Kaptivní finanční instituce.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Pokles hodnoty finančních aktiv doprovázený mírným růstem závazků (-2,4 % resp., 0,6 %) vedl k prohloubení dlužnické pozice sektoru a to díky vývoji v subsektoru Ústřední vládní instituce. Růst záporných čistých finančních aktiv o 8,6 % ovlivnilo záporné saldo finančních transakcí i přecenění finančních instrumentů.

Stranu finančních aktiv ovlivnil zejména pokles hodnoty celkových vkladů, doprovázený výrazným protisměrným pohybem mezi převoditelnými a ostatními vklady. Současně došlo ke změně v subsektorové alokaci vkladů. Za poklesem hodnoty převoditelných vkladů stálo snížení vkladů uložených u Centrální banky, v menší míře i snížení vkladů alokovaných uvnitř sektoru. Oproti tomu se citelně zvýšila hodnota ostatních vkladů u obchodních bank. Poklesla také hodnota jiných pohledávek. V menším rozsahu se snížila hodnota krátkodobých půjček, kde šlo výlučně o transakce uvnitř sektoru, tedy s obdobným dopadem i na stranu závazků. Pokles finančních aktiv částečně korigoval, výhradně vlivem tržního přecenění, růst hodnoty kotovaných akcií. Transakční nárůst hodnoty vykázaly i krátkodobé dluhové cenné papíry. Růst závazků ovlivnil především transakční nárůst hodnoty dluhových cenných papírů. Z hlediska struktury držitelů vládních dluhopisů došlo k navýšení investic obchodních bank, v podstatně menší míře také u nerezidentů. Dále vzrostla hodnota obchodních úvěrů a záloh. Růst závazků významně tlumil pokles převoditelných vkladů alokovaných uvnitř sektoru. V menším rozsahu také vývoj jiných závazků.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Podstatně vyšší růst finančních aktiv než závazků (2,7 %, resp. 0,8 %) vedl ke zlepšení celkové finanční pozice. Tempo růstu čistých finančních aktiv (3,2 %) se pohybovalo nad dlouhodobým průměrem. Vývoj čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo jak saldo finanční transakcí, tak netransakční vlivy v podobě přecenění a ostatních změn.  

K růstu finančních aktiv přispěl zejména výrazný nárůst účastí v investičních fondech. K navýšení hodnoty došlo jak u domácích tak zahraničních fondů. V obou případech za ním stály takřka rovným dílem jak samotné investice do akcií a podílových listů investičních fondů, tak netransakční změny. Navýšení hodnoty akcií a ostatních účastí odráželo v prvé řadě jejich kladné přecenění. Tempo růstu vkladů se pohybovalo zhruba na úrovni minulého čtvrtletí. Mezičtvrtletní přírůstky převoditelných a ostatních vkladů se aktuálně výrazně sblížily. Nárůst hodnoty dluhových cenných papírů odráží zejména navýšení investic do emisí finančních institucí. Vývoj ostatních finančních instrumentů byl prakticky nevýznamný. Za mírným růstem závazků stálo snížení tempa růstu půjček poskytnutých klíčovým subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (z 1,3 % na 0,9 %). Struktura půjček s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 %) zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Významně vyšší mezičtvrtletní růst závazků než finančních aktiv (6,8 %, resp. 3,0 %) vedl ke snížení hodnoty čistých finančních aktiv. Jejich mezičtvrtletní pokles o 27,5 % ovlivnilo záporné saldo finančních transakcí. Netransakční změny (záporné saldo ostatních změn i přecenění) měly pro vývoj čistých finančních aktiv marginální význam.  

Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst obchodních úvěrů poskytnutých tuzemským nefinančním podnikům. Transakční nárůst hodnoty vykázaly ostatní vklady přijaté ze zahraničí jak obchodními bankami, tak centrální bankou. Dále vzrostl objem půjček poskytnutý zejména nefinančním podnikům. Za transakčním nárůstem dlouhodobých dluhových cenných papírů stály především investice do emisí obchodních bank. Vlivem přecenění se zvýšila hodnota ostatních účastí a nekotovaných akcií. Růst finančních aktiv tlumil pokles krátkodobých dluhových cenných papírů, převoditelných vkladů a finančních derivátů. K růstu závazků přispělo v prvé řadě transakční navýšení dluhových cenných papírů v držbě centrální banky. Vzrostla hodnota ostatních vkladů uložených centrální bankou, v menší míře také obchodními bankami, v zahraničí. Kladné tržní přecenění stálo za růstem hodnoty kotovaných akcii. Hodnotu nekotovaných akcií pozitivně ovlivnily ostatní změny odrážející změny v zatřídění finančního instrumentu (přesun z ostatních účastí). Citelný nárůst zaznamenaly také půjčky. Růst závazků částečně korigoval pokles převoditelných vkladů uložených centrální bankou v zahraničí a vlivem ostatních změn i ostatních účastí.

Z hlediska struktury finančních rozvahy se na straně finančních aktiv zvýšil podíl ostatních pohledávek na úkor akcií a ostatních účastí a dluhových cenných papírů. Na závazcích zvýšení podílu dluhových cenných papírů a nekotovaných akcií vedlo k poklesu u vkladů a ostatních účastí.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů